Ten kdo nestihl začátek utkání měl smůlu. Těžko pak věřil, že naši borci vedou po šesti minutách 0:2. Ještě překvapivější bylo jméno autora obou branek, kterým byl stoper Jína. Ten nejdříve udeřil hlavou po rohovém kopu a hned po vyprchání radosti s přispěním jednoho z brandýských obránců také po dlouhém vhazování do šestnáctky.

   Naši musí mluvit o fantastickém vstupu do utkání, domácí o k. o., ze kterého se do závěrečného hvizdu pořádně nevzpamatovali. Výživný začátek pak vystřídaly dlouhé minuty, ve kterých dominovaly obě obrany. Naši v té domácí ve druhém poločase přece jen našli okénka, ale chybělo přesnější nebo pohotovější zakončení.

   Domácí se k první opravdu nebezpečné ráně propracovali až v 86. minutě, kdy měl náš brankář Prokeš štěstí, že ho míč na čáře trefil. Po dalším útoku a doklepnutí Beneše už přišlo brandýské snížení, které ale nakonec zmanenalo jen opakování podzimního výsledku obou soupeřů a naše zasloužené vítězství.

   Náš trenér Jiří Kafka tak mohl hodnotit druhé vítězství v řadě. „Měli jsme fantastický vstup a do dvacáté minuty i dobře kombinovali. Pak naše hra utrpěla zraněním Žežulky. Hrál se nezáživný fotbal. I tak jsme drželi domácí v dostatečné vzdálenosti. Naopak jsme ještě udělali dvě šance, které jsme měli proměnit. Zbytečně jsme si pak zkomplikovali závěr, když jsme podcenili situaci a v 90. minutě dostali laciný gól. Vítězství jsme si ale zasloužili, vytvořili jsme si čtyři šance, zatímco domácí jen dvě střely v závěru.“