|
Komentář - Zatím
co před týdnem doma jsme z utkání, ve kterém jsme platili za
papírového favorita, zvládli za tři body, v sobotním
dopoledni jsme odvezli z Českého Dubu jen remízu 1:1. Do
utkání s týmem trenéra a ex-slavisty Martina Pěničky, který
na jaře dosud nebodoval a drží až předposlední příčku, jsme
přitom vstoupili parádně a hned v první minutě vstřelili
Lovíškem gól. Jenže další už jsme ve zbytku utkání
nedokázali přidat.„Jen ve druhém poločase jsme měli pět
stoprocentních šancí, po rohu jsme třeba trefili Pinkasem
břevno, držení míče bylo tak 80 ku 20 v náš prospěch, ale na
to se fotbal nehraje,“ charakterizoval utkání, kterému
přihlíželo jen asi dvaceti diváků, náš kormidelník Jiří
Kafka. Jeho týmu nakonec nebyla drtivá převaha v poli a ani
ta střelecká (8:2 na bránu,11:1 mimo) nic platná. Domácí
totiž náš náskok po samostatném úniku Nováka ještě do
přestávky smazali a další regulérní gól už nepadl. „Zasloužili
jsme si vyhrát. Jeden gól nám nebyl uznán pro ofsajd a pak
mohla být aspoň jedna penalta – po ruce a faulu. Byl to náš
nejlepší výkon na jaře a odehráli jsme zápas dobře,“ sdělil
trenér domácích Martin Pěnička a svými slovy hodně zaskočil
našeho trenéra. „Zdá se mi, že jsme byli každý na jiném
fotbale. Domácí možná měli kopat penaltu po ruce Pajkrta, to
byly ale spolu s gólem jediné dva momenty, kdy se dostali za
půli. Při vší úctě k soupeři jsme měli vyhrát o několik gólů,“
měl jasno Jiří Kafka. A proč tedy podle něj skončil zápas
jen dělbou? „Někteří naši hráči to odehráli jako leklé ryby
a přizpůsobili se hrůzostrašné hře domácích.“
|
Lovíšek 1´ ŽK:
Pajkrt (16´)
ČK: 0