Po tomto zápase jsem ztratil poslední iluze o fotbale a nemá smysl cokoliv komentovat a rozebírat když stejně vlastními silami nejsme schopni ovlivnit průběh zápasu na hřišti. Pokud naše snažení a celotýdenní poctivou práci všech kluků a trenérů budou kazit svým naprosto jednostranným rozhodováním páni v rozhodcovském úboru, tak nemá cenu už se k čemukoliv vyjadřovat.
Ve fotbale se pohybuji od svých školních let a trenéřinu dělán přes deset let a tudíž si myslím, že za tu dobu už o něm něco vím, ale nyní dospívám k názoru, že už ani u mládeže nejsme my trenéři schopni něco ovlivnit a proto je asi naše práce zbytečná, když stejně vše nakonec zkazí někdo jiný. Pro mě je práce u žáků něco co mám opravdu rád, ale pokud celý týden pracujete zbytečně, tak je možná lepší se věnovat něčemu co má opravdu smysl a co vám nebude mařit někdo kdo nemá kousek svědomí.
O tomto našem zápase v Karlových Varech nemá smysl psát sestavy a komentovat nějak průběh zápasu. Zápas jsme 0:2 prohráli, ale po většinu zápasu jsme byli aktivnějším a lepším týmem. Dali jsme dva naprosto regulérní góly, ale veškerou naší snahu po celý zápas mařili svým skandálním rozhodováním všichni tři rozhodčí. Oba góly nám nebyly uznány pro údajné ofsajdy, zejména ten druhý, když náš hráč nabíhal na centrovaný balon z hloubi šestnáctky a přesto byl opět odmávám x tý ofsajd.
Po celé utkání byly všechny naše pěkné akce zcela záměrně likvidovány pány rozhodčími už v zárodku, vždy pro vymyšlený ofsajd nebo útočný faul. Po celý zápas nás rozhodčí téměř k ničemu nepustili a minimálně v 90% odmávaných ofsajdů nebo útočných faulů se jednalo o jasný záměr zastavit naše slibné akce. Během celého zápasu se nám rozhodčí vysmívali do očí a naše hráče přiváděli doslova k zoufalství a my trenéři jsme měli co dělat, aby jsme kluky neustále uklidňovali, aby jsme neměli za protesty zbytečné červené karty. Přesto jsme jednu červenou obdrželi, když náš hráč fauloval na půlce hřiště, je pravda, že za ním už nikdo nebyl a tudíž pokud rozhodčí chtěl být hodně přísný, tak se možná ta červená dala vytáhnout, ale vzhledem k průběhu celého zápasu bylo jasné jak rozhodčí rozhodne.
Vůbec si nestěžujeme na oba góly soupeře, ten první padl po naší chybě a ten druhý z přísně, ale možná správně nařízené penalty, ale to už naši kluci upadali do naprosté beznaděje tento zápas jakkoliv ovlivnit vlastními silami.
V Ústí n/L nám rozhodčí během 11 minut vyloučil nesmyslně tři hráče, ale nějak jsme to ještě zkousli, ovšem to co se dělo v K.V. to bylo ještě horší. Tito lidé asi nemají vůbec žádné svědomí a bohužel na toto musejí mít i silný žaludek, když někdo dokáže 14 letým klukům totálně otrávit fotbal a ještě se jim smát do očí, tak to je opravdu pouze pro bezcharakterní a bezpáteřní lidi, ale bohužel toto je obraz asi celé naší společnosti. Všech našich 18 hráčů sedělo po zápase v kabině totálně zlomených a znechucených hrou kterou hrají odmalička a které věnovali už tolik času. Je smutné když už v tomto věku kluci musejí poznat špínu tohoto krásného sportu.
Bohužel i v druhé nejvyšší žákovské soutěži zápasy občas připomínají díky rozhodčím pralesní ligu, zejména nyní na jaře, kdy se hraje o záchranu nebo o postup a nejhorší je bezmoc kterou všichni pociťujeme. K tomuto zápasu jsme odjížděli v 6 hodin ráno, strávili jsme téměř tři hodiny na cestě a potom zažijeme toto. Pokud by jsme si zápas prohráli sami, tak jako minulý týden s Mostem, tak to plně akceptujeme, ale pokud nejme schopni sami zápas na hřišti ovlivnit svou hrou, tak je to opravdu smutné a nejhorší je to pro kluky, kteří ještě věří ve fotbal jako takový.
Je pravda, že pro toto všechno co nyní píšu nemáme žádný důkaz a asi se to stejně jako vždy obrátí proti tomu kdo si stěžuje, což jsme tentokrát my. Opravdu se jedná o letos můj poslední příspěvek a nebudu se vůbec zlobit pokud si ho necháte pouze pro sebe, ale moje trpělivost a i mých kolegů už přetekla a proto vše nazývám tak jak to cítíme my z Neratovic, všichni aktéři tohoto zápasu.