Tomuto pěknému zápasu nechybělo vůbec nic, utkání bylo napínavé, oboustranně bojovné a plné emocí na hřišti i na tribuně. Od začátku utkání bylo jasné proč Sokolov doposud neztratil ani bod a že návrat do ligy je jejich hlavní a oprávněný letošní cíl. Ani naši hráči se ale nenechali zahanbit a po celý zápas jsme byli domácím důstojným soupeřem. Baník měl sice po většinu zápasu optickou převahu, ale naši hráči svým velmi bojovným výkonem a vůlí po dobrém výsledku dělali často domácím velké starosti, soupeře jsme nepouštěli do šancí a sami jsme nebezpečně útočili. Naši útočníci pro obranu domácích znamenali v tomto zápase opravdové nebezpečí a při troše štěstí se dalo i vyhrát, protože velkých gólových příležitostí jsme měli více než Sokolov. První branku jsme obdrželi v 10 minutě my, když se soupeřův útočník dostal až před našeho brankáře a zblízka ho prostřelil. Nás tento vývoj zápasu nepoložil, ale naopak ještě více nakopl a kluci bojovali jako lvi. Odměnou pro nás byl vyrovnávací gól ve 25 minutě, který vstřelil po krásné přihrávce Kepšty za obranu soupeře, samostatným únikem Prejza.

 Ve druhém poločase už gól nepadl, ale vynikající fotbal gradoval. Soupeřovi příležitosti pochytal v bráně vynikající Tomáš Prejsa, který spolu se stoperem Standou Klobásou strhávali svým výkonem celé mužstvo k heroickému výkonu a tři naše velké šance Davida Prejzy pochytal také skvělí soupeřův brankář. Jak se blížil konec zápasu, tak se emoce stupňovali, zejména v hledišti, soupeřovi diváci byli hodně nervózní a dávali to hlasitě najevo. Bohužel této divoké atmosféře podlehl na konci zápasu i doposud výborný rozhodčí, který jinak tento nervózní zápas zvládal velmi dobře. Ve druhé minutě nastavení na nás pískl k údivu všech nepřímí kop ve velkém vápně za údajné dlouhé držení míče naším brankářem. Tuto velkou rozhodčím darovanou šanci jsme naštěstí s potížemi odvrátili a balon uklidili do bezpečí. Vše vyvrcholilo když jsme se několikrát rozhodčího dotazovali kolik minut se bude nastavovat a odpovědí nám bylo ,, já si můžu nastavit kolik chci“, tudíž nám nezbývalo než čekat, kdy bude zápas ukončen a ukončen byl nepochopitelně až po osmi minutách nastavení. Celý tento konec jinak oboustranně vynikajícího zápasu spustil velkou vlnu emocí, hlavně v hledišti. Hráči obou mužstev i přes tento divoký závěr dokázali naštěstí zápas odehrát se ctí, i když se často jiskřilo i na hrací ploše, ale to k fotbalu patří. Bod z tohoto napínavého a oboustranně vyhecovaného, ale krásného zápasu, který měl vše, co má pořádný fotbal mít, je pro nás zaslouženou odměnou.

Sestava: Prejsa – Vilda, Klobása, Batka, Kostelníček – Novotný (50. Dvořák, 70. Dokoupil), Weiner, Brož, Kettner – Prejza, Kepšta  připraven byl ještě Chládek a brankář Chaloupka